Romány

Román Oznamuje se vražda je ve znamení čísla 50. Nejenže vyšel v roce 1950, ale byla to padesátá kniha Agathy Christie (což muselo vyžadovat složité počty s dílem Agathy Christie) a stala se také první její knihou, jejíž první vydání dosáhlo počtu 50 000 výtisků. Jedná se mimochodem také o první román se slečnou Marplovou, který se dočkal televizního zpracování, a to roku 1956. Jako slečna Marplová se zde objevila zpěvačka Gracie Fields, v dalších rolích například oscaroví Jessica Tandy a Roger Moore.

Tento titul je další možností seznámit se s anglickou společností a její proměnou po druhé světové válce. Obyvatelé Chipping Cleghornu jsou zachyceni v době, kdy přivykají novému způsobu života, který rychle vytlačuje tradiční poměry a zvyklosti. Po válce mizí služebnictvo, které nahrazují denně docházející pomocnice v domácnosti, ženy kouří na veřejnosti, dostává se jim lepšího vzdělání a pracují na místech, která pro ně dříve nebyla považována za vhodná. Agatha Christie překvapila dalším důkazem toho, že jde s dobou – dvě z ženských postav mají výrazně maskulinní rysy. Ačkoli s nimi autorka zachází opatrně, je jasné, že se zde poprvé v románu Agathy Christie setkáváme s homosexuální orientací. Shodou okolností je i v povídce Tři slepé myšky (později divadelní hra Past na myši) ze stejného roku jedna z postav stejného zaměření. Pouze jednou se však v díle Agathy Christie objevuje slovo „lesbička“, a to z úst osmnáctileteho mladíka v poirotovském románu Viděla jsem vraždu.

Kniha Oznamuje se vražda je založena na tom, co lidé vidí a nevidí v určité situaci. Agatha Christie si tu nejdůležitější situaci z celého příběhu (vražda) vyzkoušela nejdříve nanečisto za pomoci svých sousedů z Wallingfordu.

Proč nepožádali Evanse? patří k titulům, v nichž se setkáváme s dvojicí mladých dobrodruhů (podobně jako u příběhů Tommyho a Pentličky Beresfordových). Také je nejspíše jednou z knih, u kterých měla Agatha Christie určený název dříve než dějovou linii. Sama o tom řekla: „Jdete na čaj k přítelkyni. Když dorazíte, její bratr zavírá knihu, kterou čte, odloží ji stranou a prohlásí: ‚Není špatná, ale proč proboha nepožádali Evanse?‘ Okamžitě se rozhodnete, že váš příběh, který musí být brzy hotový, ponese název Proč nepožádali Evanse? Ještě nevíte, kdo onen Evans bude. Nevadí. Evans se v pravý čas objeví – ale titul je na světě.“

Čeští čtenáři si museli na titul dlouho počakt. Při překladu se totiž narazilo na dost závažný jazykový problém, vyplývající z odlišnosti angličtiny a češtiny. Překladatel románu (a zakladatel Společnosti Agathy Christie) Jan Čermák k tomu říká: „Mrzelo mě, že by příznivci Agathy Christie, kteří nevládnou angličtinou natolik dobře, aby si mohli přečíst příběh v originále, měli být o toto zábavné a napínavé vyprávění ochuteni. Odhodlal jsem se proto onen překladatelský oříšek nějak vyřešit sám. Znamenalo to však připsat dvě věty. Chci se tedy touto cestou omluvit jak Královně detektivek za nezbytnou úpravu jejího díla, tak těm čtenářům, na které působil výsledek jaksi neohrabaně.“

Policista Battle v dřívějších knihách pátral jak sám, tak společně s Herculem Poirotem v detektivce Karty na stole. V Nulté hodině právě Poirota zmiňuje, aniž by se však v příběhu přímo objevil.

Pan Satterthwaite se objevuje v povídkách s tajemným Harley Quinem, ale kromě toho vystupuje i v tomto poirotovském románu, stejně jako v povídce Zrcadlo mrtvého muže ze sbírky Vražda v postranní ulici. V obou televizních adaptacích (viz níže) jeho postava ovšem chybí.

Román byl publikován nejprve ve Spojených státech, a to na pokračování i knižně, což není jediný případ v tvorbě Agathy Christie, kdy došlo k vydání ve Velké Británii až po USA. V tomto případě se však americká a britská verze, z níž pochází český překlad, liší. Došlo ke změně důvodů, které ke zločinům vedly, v té souvislosti i k úpravám některých pasáží, v nichž jsou skryty příslušné stopy.
Konkrétní podrobnosti (včetně identity vraha) lze nalézt v Promyšlených vraždách Agathy Christie z pera Johna Currana.

Děj Smysluplné vraždy se odehrává na venkovském viktoriánském sídle, tedy v prostředí, které měla Agatha Christie ráda a s oblibou jej také ve svém díle používala. Časy se ale v Anglii po druhé světové válce změnily a s nimi i některé hodnoty či postoje společnosti. Ačkoli se Agatha Christie snažila do svých knih změny ve společnosti promítnout, své vlastní názory nám často dávala najevo alespoň prostřednictvím vystupujících postav. Všimněte si například slov slečny Marplové o tom, jací mladí lidé jsou pro zemi potřební.

Agatha Christie během 30. let sice přestala ve svých příbězích používat antisemitické narážky, ale v této knize si našla další národnost, o které rozhodně nemluví lichotivě. (Jen pro pořádek podotýkáme, že to samozřejmě nemusí vyjadřovat názory autorky!) Jsou to Italové a v italském překladu Smysluplné vraždy byly tyto narážky samozřejmě přeloženy neutrálně. V amerických vydáních však zůstaly, na rozdíl od zmíněných poznámek proti Židům. Zajímavé, co říkáte? Mimochodem se dozvídáme, že slečna Marplová jako mladé děvče strávila v Itálii jistý čas. Co tam dělala či s kým tam byla, se však asi už nikdy nedozvíme.

Jedná se o první špionážní román Agathy Christie, který se věnuje problematice studené války. Nakladatelský posudek na knihu nevyzníval zrovna pozitivně, ale v porovnání s takovým Cestujícím do Frankfurtu, který vznikl v 70. letech, jde o čtivý a napínavý příběh.
Christie román ozvláštnila tím, že se z většiny odehrává v Bagdádu a dalších místech Iráku – mj. i na archeologických vykopávkách, které sama díky manželství s Maxem Mallowanem několikrát navštívila.

Jde také o jednu z mála knih, v níž nevystupuje žádný Velký detektiv ani jiná postava objevující se ve více titulech. Jak ovšem plyne z nalezených zápisků Agathy Christie (podrobněji v Promyšlených vraždách Agathy Christie Johna Currana), uvažovala o tom, že by v příběhu vystupovali Tommy a Pentličky a rovněž paní Oliverová (se svým bratrem!).

Čas přílivu s sebou přinesl jisté komplikace. Americkým časopisům, které obvykle kupovaly práva k vydávání příběhů Agathy Christie na pokračování, se v této knize nelíbil Hercule Poirot. Práva chtěli koupit za předpokladu, že v ní geniální Belgičan nebude vystupovat. Vzhledem k tomu, že publikování v časopisech tvořilo významnou část příjmů, autorka Američanům vyhověla a celý příběh přepsala. Pak se však vrátila ke své původní verzi. Její název převzala Agatha Christie ze čtvrtého jednání hry Julius Caesar.
Právě jiný překlad shakespearovského citátu způsobil i odlišnosti v názvech českých vydání.

Cyankáli v šampaňském, jeden z retrospektivních románů Agathy Christie, vznikl přepracováním povídky Žlutý kosatec (ze sbírky Potíže v zálivu Pollensa). Hercula Poirota z původní povídky zde nahradil plukovník Race.

Tato kniha se stala první v kariéře Královny detektivek, jejíž prodej za první rok přesáhl 30 000 kusů.

Zapomenutá vražda byla, stejně jako Opona napsána (zřejmě) již za druhé světové války, ale vyšla až v půlce 70. let, na rozdíl od Opony až po smrti Agathy Christie. V knize zůstalo několik detailů, které naznačují dobu vzniku románu: plukovník Bantry, který zemřel již na počátku 60. let, se objevuje znovu – živý a zdravý, životní styl obyvatel Dilmouthu vykazuje rysy předválečného období (nezávislé příjmy, početné služebnictvo), jedna z hrdinek si půjčuje auto značky Daimler, tedy značky běžné ve 40. letech, avšak poněkud zastaralé v roce 1976. Za pozornost stojí i epizodní role „bláznivé stařenky se sklenicí mléka“, která se objevuje i v pozdějších dvou románech (Plavý kůň a Dům u kanálu). Zapomenutá vražda se nemůže zařadit mezi nejlepší tituly čtyřicátých let, ale mezi knihami vydanými v sedmdesátých letech svou kvalitou vyčnívá.

Že kniha vznikla během druhé světové války, se všeobecně uvádí, píše o tom i Agatha Christie ve Vlastním životopise. Pochybnosti nad touto obecně přijímanou informací vyslovuje John Curran v Utajených zápisnících Agathy Christie, resp. v rozšířeném a přepracovaném vydání Kompletní utajené zápisníky Agathy Christie. Na základě průzkumu zápisníků Královny detektivek přichází s teorií, že kniha byla napsána až několik let po válce.